Na svatého Martina, drž se synku komína !
Svátek svatého Martina byl a je jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu a martinské rohlíky nebo podkovy, zvané martiny, roháče, zahýbáky – prostě posvícení jak se patří.
Svatomartinský den měl v Čechách bohatou tradici:
- Čeledi končívala sjednaná služba, dostávala mzdu a hledala nového hospodáře, případně o rok prodlužovala dohodu.
- V tento den se uzavíraly smlouvy mezi obcí a obecním pastýřem, ovčákem, ponocným a dalšími lidmi.
- Konávaly se dobytčí či výroční trhy.
- Na mnoha místech se konaly poutě, neboť sv. Martin byl patronem koní. Hojně se pořádala martinská posvícení.
- Toho dne se hodně slavilo a existují hojné záznamy o rozpustilostech, ba i výtržnostech, prováděných “martínky” – čeledí.
- Tradici, zvláště ve vinařských oblastech neb je Martin také patronem vinařů, má v tento den také slavnost nového vína.
Legenda o husách
Legenda říká, že svatý Martin byl původně římským vojákem. Později přijal křesťanskou víru a stal se misionářem a následně biskupem v Tours. Tomu ale předcházela tato příhoda: Martin, při své skromnosti, nechtěl biskupskou hodnost přijmout a schoval se před vyslanci do husince mezi hejno hus. Ty jej však svým silným kejháním prozradily.
Jiná verze říká, že ho při kázání tak rušily svým kejháním, že je za to odsoudil, aby v den jeho památky pykaly za svoje provinění na pekáči.
Kdo byl tento oblíbený světec a opravdu žil?
Za temné zimní noci projížděl Martin městem a kontroloval vojenské hlídky. Na ulici uviděl polonahého žebráka, který jej poprosil o almužnu. Ale Martin peníze neměl a tak chtěl alespoň ubožáka ochránit před zimou. Mečem tedy přeťal svůj vojenský plášť na polovici a jednu daroval žebrákovi. Následující noci se Martinovi zjevil ve snu Kristus s polovicí jeho pláště…
Letitými zkušenostmi lidé zjistili, že největší teplotní rozdíly nastávají právě na svátek sv. Martina a proto tento den spojili s pranostikami:
- Na svatého Martina, bývá dobrá peřina (11.11.)
- Na svatého Martina kouřívá se z komína
- Martinův led, bude vodou hned
- Svatý Martin přijel na bílém koni
- Na svatý Martin, ještě se vrátím, ale na svatého Mikuláš mě tu najisto máš (6.12)
Na většině míst České republiky se právě v tomto období objevuje první sněžení.
A nakonec ještě něco málo pranostik na listopadové - podzimní období:
- Když krtek v listopadu ryje, budou o vánocích létat komáři.
- Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
- Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
- Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
- Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
- Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
- Studený listopad - zelený leden.
- Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
- V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
- Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
- Jaký bývá v listopadu čas, taký obyčejně v březnu zas.
- Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.
Říkanky:
Na svatého Martina, dobrá bílá peřina (rolničky, prstové činelky, ozvučná dřívka)
Tančí vločky, střípky zimy - pojďme si hrát s nimi! (prstové činelky, triangl)
Nese vrána novinu: Chystejte se na zimu (drhlo, klapačka, bubínek)
Vítr fouká do komína, zahvízdala meluzína (foukání na prázdnou láhev)
Bílé stráně, kůň a sáně, děti na ně (kameny zvonkohry, ozvučná dřívka)
Hádanky:
Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr. Co je to?
Kousá, kousá, nemá zubů, lítá, lítá, nemá křídel. Co je to?