Sv. Martin z Tours 

Sv. Martin se narodil v Maďarsku jako synTribuna římské armády. V patnácti letech vstoupil také do armády a kolem roku 334 byl přidělen k posádce v Gaul (dnešní Amiens ve Francii).

Legenda říká, že jedné chladné noci v Amiens viděl promrzlého nahého žebráka. Svatý Martin neváhal a svým mečem rozetnul svůj plášť na dvě poloviny, z nichž jednu podal žebrákovi. Následující noci se mu zjevil Kristus, oděný právě do poloviny jeho pláště. Díky této události je vzýván na ochranu proti chudobě a tato událost měla za následek, že se dal pokřtít. O něco později, když mu bylo asi dvaadvacet let, byl z armády propuštěn, cestoval po celé Itálii a Dalmácii. Poté odešel do Francie, kde strávil většinu svého života, z toho deset let žil jako poustevník. Roku 372 přijal svatý Martin biskupský stolec v Tours. I po jmenování biskupem žil nadále jako mnich ve své chatrči poblíž řeky Loiry, kde později vzniklo opatství Marmoutier. Zemřel v 81 letech roku 397 v Candes u Tours.

V Česku se slaví jeho svátek 11. listopadu a je s ním spojeno rčení: „svatý Martin přijíždí na bílém koni“, což znamená, že má na jeho svátek napadnout sníh. Často se také peče martinská husa či martinské rohlíky. Ve Flandrech, jižních a severozápadních částech Holandska, katolických oblastech Německa a Rakouska se tento svátek často slaví průvodem, ve kterém je obvykle muž na koni představující sv. Martina někdy doprovázen svým pomocníkem. Průvod svatého Martina, jedoucího na koni městem, se v posledních letech pořádá i v Kroměříži a Jihlavě.

Svatý Martin je patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů. Nejčastěji bývá zobrazen na koni s půlkou pláště a žebrákem.

Podzim přes práh dávno vkročil,
sluníčkem nám pootočil,
vítr sebral listí stromům,
píská v holých větvích domům.
Martin jede jako pán
na svém bílém koni k nám.
Za okny je plískanice,
nechoď do ní bez čepice.